Každý z nás určitě zažil někdy pocit, že se ocitnul na místě, na kterém jistě není poprvé... O kterém se mu zdálo, že ho již z minulosti zná... Nebo kolem nás proudil děj a my si říkali: „V téhle situaci už jsem někdy byl...”

Tak přesně ten pocit déja vu jsme počátkem roku 2022 měli i my. Jakoby se vrátilo jaro 2021.

Měli jsme dojem již viděného, prožitého a tušili, co bude postupně následovat...

Jen s drobnou změnou. První (oproti loňskému roku) začala hárat Surika, přesně za 14 dní Joki.

    

Přestože jsme původně chtěli krýt Suriku až příští rok, po konzultaci s veterinářem jsme změnili plán a rozhodli se její zcela poslední vrh neodkládat. S poradkyní chovu jsme administrativně krytí obou nahotin připravili a čekali na vhodný den.

    

Nabízela se nyní možnost vybrat jiného krycího psa, ale ve finále jsme zůstali u již vyzkoušeného Vládíka. Mezi spoustou uchovněných psů je právě on náš TOP pes. Kromě nadstandartních genetických a zdravotních testů, řady ocenění na výstavách a úžasné psí povahy rozhodla ve finálním výběru jeho malá výška.

    

Problém amíků je totiž jejich přerůstání.
Přestože genetika umí „namíchat” leccos, pečlivým plánováním se tomu snažíme vyhnout.

    

K naší radosti se zadařilo a můžeme se těšit na štěňátka.

    

Surice bříško rostlo docela brzy, přesto jsme opět jeli na ultrazvuk a těsně před porodem i na rentgen.

    
    

Tak kolika štěňátky nás Suri překvapí naposledy?



Můžete se podívat a s námi se těšit na „vrh E”.

Kdybychom s Joki nebyli po krytí na kontrolním ultrazvuku k potvrzení březosti, těžko bychom věřili, že i ona letos čeká štěňátka.

    

Bříško jí moc rychle nerostlo a teprve dva týdny před termínem porodu se nám zakulatila.

    

Stejně jako v loňském roce jsme Jokince a štěňátkům nachystali s předstihem bydlení v obýváku.

    

Den před plánovaným porodem jsme jeli k veterináři na rentgen, abychom zjistili přesný počet štěňátek.



Nyní již máme vše nachystáno a na „vrh F” se těšíme ☺.